Kariéra

"Tenhle mladej Sýkora z Plzně bude jednou v NHL stejná hvězda jako Jágr. To vám garantuju." Tahle slova pronesl hokejový agent Jaromír Henyš, který za oceán Sýkorův talent importoval.

Supertalent z Plzně začal českou extraligu hrát už jako šestnáctiletý hoch, navzdory jeho věku byl v sezoně 1992-93 vyhlášen nováčkem roku. Pak se rozhodl , že svůj další hokejový osud spojí se Severní Amerikou. Ze všech stran slyšel, že jednou bude opěvovaným hrdinou NHL. Jenže neuměl anglicky a chtěl se na vstup do nejprestižnější hokejové soutěže připravit, proto odešel teprve do Clevelandu. Tam jako sedmnáctiletý získal primát nejmladšího hráče, který kdy nastoupil v IHL. Pro další rok se upsal týmu Detroit Vipers, kde si v každém odehraném utkání připsal v průměru jeden bod. Hokejoví skauti jej vedli velice vysoko v seznamech hráčů, kteří měli v roce 1995 projít draftem. Dokonce měl být mezi prvními čtyřmi, jenže jeho akcie po těžkém zranění ramene z prvního utkání české reprezentace na mistrovství světa dvacetiletých poklesly. Nakonec na něj zbyla 18.příčka, zato však tým čerstvých šampionů - New Jersey Devils.

První sezona mu jakž takž vyšla: se ziskem 42 bodů byl pátým nejproduktivnějším nováčkem v NHL a členem All Rookie Teamu, ideální formace hráčů s jednoletou zkušeností. Celou další sezonu musel však řešit zdravotní problémy. Začala jej trápit třísla, nemohl hrát naplno nebo nehrál vůbec. Potácel se převážně na farmě a propadal depresím. Těch ho postupně zbavoval jeho kamarád, zabývající se psychologií. Během seancí se naučil ovládat svou psychiku a zbavil se i zdravotních potíží. Rozhodl se skoncovat se ztřeštěným životem . Uklidnil se, už nepodnikal jízdy se svým sportovním vozem s větrem o závod (zvládal cestu z Plzně do Prahy za devatenáct minut). Bláznivé honičky, při kterých prý často musel balamutit policejní hlídky falešným odznakem příslušníka kriminálky, raději vyměnil za klid golfového hřiště. Přesto stále miluje své Ferrari. Pro domácí pohodu si pořídil domácího mazlíčka...

Přestože v sezoně 1997-98 neměl nikterak výraznou bodovou bilanci, neboť za celý rok se pod taktovkou trenéra Lemaira nikdo z útočníků přes samé defenzivní úkoly k pořádnému útočení ani nedostal, pozvali jej trenéři reprezentace ne světový šampionát ve Švýcarsku. Neváhal ani minutu, přestože po propadáku ve Světovém poháru 96 už nechtěl o reprezentaci ani slyšet. I když byl trochu rozzlobený kvůli absenci svého jména na seznamu nominovaných do Nagana, přivezl si domů bronz. Svou první velkou medaili.

Do další sezony už Sýkora vtrhl jako velká voda. S Eliášem a Arnottem vytvořili velice nebezpečný útok, který v New Jersey odsunul z prozice první lajny ten Holíkův. Nakonec shromáždil 72 bodů, byl nejproduktivnějším hráčem v mužstvu a dostal se do elitní dvacítky NHL. Sklamání z brzkého vyřazení v play off si opět jel vynahradit na světový šampionát do Norska, když v trojici s Ručínským a Dvořákem vystříleli v klíčových zápasech českému týmu zlato. Také v příští sezoně stáli výkony Ďáblů na jeho řadě. Stal se dvorním nabíječem Patrika Eliáše, který se prostřílel mezi kastu uznávanějších bombarďáků v lize. Zisk Stanley Cupu byl hlavně jejich zásluhou. Jeho výkony stoupají každou sezonu výš a výš. Letos získal 81 bodů v 73 zápasech. To se musí objevit i na výplatní pásce. Tým mu nabízel 2,5 milionu, ale arbitážní soud mu přidělil 3,3 mil. dolarů.

domů< >fakta